Isobel MacDuf

3. dubna 2014 v 11:52 | Cazz
Psala jsem, že možná přidám povídku, tak tady je :)


Isobel zhluboka vydechla a zapálila svíčku. Poté se posadila na zem v tureckém sedu a představila si skály, chladné a divoké moře, husté lesy a neúprosně silný vítr. Představila si krajinu, ve které prožila své dětství. Představila si pobřeží Skotska. O pár vteřin později již cítila, jak jí severák cuchá pečlivě učesané vlasy.

O téměř 700 let později přišel Ed do svého bytu a vztekle odhodil tašku. Měl už všeho dost. Pitomí manažeři. Všichni ho štvali. Povzdechl si a zapálil svíčku. Posadil se a stejně jako Isabella zapálil svíčku a představil si Skotsko. Když ucítil, jak mu pod tenký svetr zalézá zima, otevřel oči. Na místě, kde byl většinou sám, stála mladá žena, téměř dívka.
Isobel ztuhla, když uslyšela tiché odkašlání. Rychle se otočila. Kousek od ní stál mladý podivně oblečený muž. On o mně ví! To přeci není možné, nikdy mě nikdo neviděl a neslyšel, všichni ti poutníci a poslové mou přítomnost nikdy nezaznamenali. Jak to, že mě smí vidět? Isobel se honily hlavou zmatené myšlenky. Tento způsob meditace, kdy se přenese její duše na nějaké místo, s nímž je její bytost úzce spjatá, ji naučila chůva již když bylo rozhodnuto o jejím sňatku s Johnem Comynem, hrabětem z Buchanu, což se stalo v jejích pěti letech. Za celé ty roky, co to dělá, ji nikdo neviděl ani neslyšel. Jak je tohle možné?
Edovou myslí se honily podobné myšlenky. Ona ho slyšela zakašlat, jak je to možné? A v čem to je oblečená? Že by šla z nějakého průvodu? Po chvíli přemýšlení se rozhodl zachovat se zdvořile.
"Ehm, já jsem Ed Sheeran. I když mě vlastně možná znáte," Ed se nervózně zasmál. "Čau."
"Isobel MacDuff, hraběnka z Duncanu. Je mi líto, ale neznám vás." Isobel zmateně zamrkala. Jak to ten muž mluví? Co to znamená "čau"? A co to má za podivné jméno?
"A-aha. Hraběnka z Duncanu? To je nějaké hrabství? Někde poblíž?" Ed se klepal. Nikdy nebyl tak nervózní, jako teď. Ta žena byla podivná. Způsob jakým mluvila, to jak byla oblečená. A hraběnka? Z Duncanu? Samozřejmě, že slyšel o hradu Duncan, ale z toho je přece jen zřícenina a vůbec netušil, že existuje nějaká hraběnka z Duncanu.
"Ano. Vy neznáte Duncan? Vy jistě pocházíte z daleka. To vaše jméno je velmi podivné. A vaší mluvě občas také nerozumím. Vy jste francouz?"
"Ne, jsem brit. To vy mluvíte, sakra, divně. Kolik vám je? A kde žijete, že jste o mě neslyšela? Nejsem žádnej žabožrout." Ed začínal být naštvaný. On že mluví divně? Ta má co říkat. Že by utekla z blázince?
"Není vhodné se ptát dámy na věk. A je mi líto, ale nevím, co to znamená "sakra" a "žabožrout". Žiji na hradě Duncan, ale často cestuji." Isobel tomuto člověku nerozuměla. Jak to, že brit neví, kdo je? Její muž byl u dvora britského krále Edwarda a většina prostých britů by jí již líbalo ruku a omlouvalo se jí, že ji hned nepoznalo.
"Aha," na tohle Ed nevěděl, jak odpovědět. Ta žena to buď nemá v hlavě v pořádku, nebo je to vážně nějaká šlechtična. Podle drahých šperků, zjevně ze zlata a drahokamů usoudil to druhé. "Smím se zeptat, jaké je datum?"
"Píše se rok páně 1303."
Ed zůstal stát s otevřenou pusou. Že by se spojili skrz 700 let? Řekl by, že to je blbost, ale právě teď bylo jeho tělo v centru Londýna, pouze jeho duše tady. Co když je možné i tohle?
"Myslím, že vám nerozumím. Myslel jsem, že je rok 2013."
"Tak přeci jen to je možné," Isobel se musela usmát. "Chůva mi vyprávěla o tom, že když se vážně soustředíš, můžeš se přenést i do jiné doby. Zřejmě se mi to povedlo."
"Vážně? To je...úžasné! Smím se ještě jednou představit? Edward Christopher Sheeran. V naší době jsem poměrně známý zpěvák, ale bohužel nemám žádný šlechtický původ."
"Isobel MacDuff, hraběnka z Buchanu. Choť Johna Comyna, hraběte z Buchanu, člena dvoru krále Edwarda I. Dcera Donchadha III, pána z Fife." Isobel se uklonila. Přesto, že se zřejmě setkala s obyčejným měšťanem, cítila, že je to na místě.
"Je mi ctí vás poznat," Edovi vyschlo v ústech. Takže se setkal s hraběnkou? S hraběnkou žijící 700 let před ním?
"Vyprávěj i něco o tvé době, prosím," poprosila ho Isobel a on ochotně začal výprávět.
"Bylo mi ctí vás poznat Edwarde Christophere Sheeran, ale asi se budu muset vrátit. Hrabě by byl pobouřen, když by zjistil, co dělám." Isobel si lítostivě povzdechla a usmála se na Harryho. Za tu hodinu, co spolu seděli na útese se toho tolik dozvěděla. Vážně se člověk dostal ke hvězdám? Vážně člověk létal? Tolik si přála moct vzlétnout jako pták a uletět pryč od všeho.
"To je mi líto. Potkat vás byl pro mě neskutečný zážitek," Ed si povzdechnul, dokázal by si s ní povídat hodiny, ale chápal ji. Za tu dobu mu Isobel pověděla o jejím o dvacet let starším manželovi, za kterého byla nucená se provdat a který k ní byl velmi surový.
"Pro mne také. Pane Sheerane, smím vás o něco požádat?" Isobel si nervózně odhrnula neposlušný pramínek jejích vlasů v barvě mědi z obličeje.
"Jistě."
"Ve vaší době máte jistě úžasné možnosti. Mohl by jste něco zjistit o mne? O tom, jak budu dál žít, nebo chcete-li jsem dál žila. Jestli někdy budu svou vlastní paní."
"Hrozně rád to pro vás udělám," Ed se usmál. Naprosto ji chápal a doufal, že jí bude moct říct kladnou odpověď.
"Děkuji. Myslíte, že bychom se mohli sejít zítra stejnou dobou na stejném místě?"
"Jistě."
"Tak na shledanou."
"Na shledanou," než to Ed stihnul doříct, byla pryč. S povzdechem si představil svůj byt a během chvíle byl zpátky ve svém obyčejném, nezajímavém Londýnském bytě. Sednul si na gauč, do klína si položil svůj laptop a do vyhledávače zadal Isobel MacDuff. Vyjelo mu spoustu odborných článků. "Isobel MacDuff aneb žena v kleci" Ed zmateně nakrčil obočí, žena v kleci, co to má znamenat? Dotyčný článek rozkliknul. Šeptem si ho četl. "Byla zavřena na čtyři roky do klece poté, co podvedla svého manžela se svou jedinou láskou Robertem Brucem, osvoboditelem Skotska. Celé čtyři roky dostávala minimum potravin a byla vystavena pomstychtivému davu. Vystavena byla i v zimě, což mělo velký vliv na její zdravotní stav. Pobyt v kleci měl negativní účinky i na její psychiku. Po čtyřech letech byla zřejmě díky strachu krále Edwarda II z Roberta Bruce převezena ve špatném stavu do kláštera, kde zemřela na následky čtyřletého pobytu v kleci." Edovy oči se zalily slzami. Jak někdo mohl udělat něco tak nechutného? Bylo mu této zajímavé osoby tak strašně líto. Během pár minut se rozhodl, že se na místo zítra dostaví, ale bude jí lhát. Řekne jí, že o ní nic nenašel. Zaslouží si žít s nadějí na šťastnou budoucnost. Každý si zaslouží žít s nadějí.

Povídka byla původně psaná pro kamarádku, místo Eda tam byl Harry Styles. Povídku poslala i na krasna.cz, tak jste ji tam mohli vidět :)
Většina informací pochází z wikipedie, i když přiznávám, že indpirací mi byla knha Barbary Erskinové (už nevím, jak se jmneovala :D), která byla právě o Isobel. Snad se líbí, budu ráda i za kritiku :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki | Web | 4. dubna 2014 v 9:27 | Reagovat

ahoj kocka... poviedka dejovo je nadherna, vtiahla ma do deja, krasne pises.. male chybicky raz v texte je spomenuty hary, co ma zmiatlo, ale na konci pises ze tam bol povodne hary, tak si to prepis v texte :) ... a na zaciatku je o temer 700 let.. podla mna temer je to iste ako v slovencine takmer 700 rokov ... ale takmer znamena ze kusok do tej 700 chyba, ale naopak v tvojom texte to je presne 710 rokov.. tak by to davalo vacsi vyznam keby tam bolo o viac ako 700 rokov .... :)... ale ako som vravela, je to nadherne!! budem sa tesit na dalsiu, verim, ze sa dockam

2 Cazz | Web | 4. dubna 2014 v 20:56 | Reagovat

[1]: Děkuju :) já vím, je to trochu zmatený, publikovala jsem to dost ve spěchu, protože jsem měla jít vyzvednout mladší ségru a šla sem pro ni pozdě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama